S.O.S. není jenom zkratka nouzového signálu, který se dá snadno poslat v Morseově abecedě. Je to taky zkratka pro Soutěž Odvážných Středoškoláků, kterou pořádají dobrovolníci ze spolku Life Saving Support. Letos jsme pro dvanáct soutěžních dvojic připravili jedenáct modelových situací. A protože se každý rok snažíme soutěž inovovat, mohli si účastníci vyzkoušet i komunikaci se sebevrahem, který chce skočit z okna, ošetření novorozeněte, které nedýchá po snědení křupky, nebo zásah u dvou bezdomovců, které se aktivní kolemjdoucí snažila za každou cenu zachraňovat. Mimo novinky jsme pro účastníky připravili i kardiopulmonální resuscitaci, babičku v kavárně, která dostala cévní mozkovou příhodu, nebo uklízečku, která dostala záchvat křečí.
Za sebe bych hrozně chtěla pochválit naše figuranty, kteří pro soutěžící hráli zmatené, plačící, v šoku, agresivní, neodbytné a všechny další možné role, jen aby pro ně připravili co nejlepší atmosféru celé situace. Tak si to představte. Stanoviště č. 5 s názvem Nedráždi hada bosou nohou. Prvotní informace jsou kusé, pouze takové že se nacházíte na koleji, před společnou koupelnou. Odkud slyšíte jen hluk a křik. Dveře se najednou otevřou. Za nimi spatříte ženu, která je od krve a v ruce třímá velký kuchyňský nuž. Nekomunikuje, jen sedí a dívá se někam daleko za vás. Když konečně dorazí policie a paní zpacifikuje, můžete dovnitř za zraněnými. Na malém prostoru pánského záchodu nacházíte dvě osoby. Žena silně krvácí z ruky a nekomunikuje, muž je spavý, ale při vědomý a pořezaný na různých částech těla. I s takovým úkolem se museli účastníci poprat. A zvládli to na výbornou. Celou soutěž ale nejlépe zvládl tým ze Střední zdravotnické školy v Plzni.
A co se mi na tomhle typu soutěže líbí nejvíc? Že většinou nevyhrávají ti s největšími vědomostmi, ale ti, kteří jsou nejvíc sehraní, myslí hlavou a nebojí se být k figurantům empatičtí. I proto jsme letos nově udělili cenu figurantů, kterou vyhrál tým z Gymnázia Luďka Pika.
TJ.
[foogallery id=”624″]
